Ruční knižní vazba a jak vzniká kniha vlastníma rukama

V ateliéru voní lepenka a včelí vosk. Na stole leží knihařská kost vyhlazená stovkami ohybů, vedle ní šídlo a klubko lněné nitě. Lektorka Lucie Beranová, která vystudovala Knižní kulturu na Ústavu umění a designu ZČU v Plzni, klade první složku papíru a ukazuje, kudy povede jehla. Za pár hodin odsud někdo odejde s knihou, kterou celou ušil vlastníma rukama. Dnes si spolu projdeme, jaké druhy ruční knižní vazby existují, co k nim budete potřebovat a jak kniha vzniká od prvního přeložení papíru až po zavěšení bloku do desek.

Co vlastně znamená ruční knižní vazba?

Průmyslová kniha vznikne za pár vteřin. Stroj archy ořízne, slepí je za hřbet a nasadí obálku. Ruční vazba jde jinudy. Papír se skládá do složek, složky se prošijí nití a blok se teprve potom zavěsí do desek, které knihaři vyrábí zvlášť. Taková kniha se dá otevřít naplocho, vydrží desítky let a v případě potřeby se dá rozebrat a svázat znovu.

Většina lidí si představí ponk, lis a řezačku za cenu ojetého auta. Přitom na první knihu vám stačí stůl, ostrý nůž, pravítko a několik věcí z papírnictví. Řemeslo je v rukou a v trpělivosti, ne ve vybavení. Právě proto je knižní vazba tak vděčná disciplína pro dospělé začátečníky. Nepotřebujete talent na kresbu ani výtvarnou průpravu. Potřebujete přesnost, klid a chuť dělat věci pořádně.

V Ateliéru ŠUM učíme ruční knižní vazbu celé řady semestrů a za tu dobu prošly dílnou stovky knih. Že se všechno začalo jednou jedinou rozpadlou knihou, si přečtete v povídání o rukodělné knižní vazbě a rozpadlé knize.

Jaké druhy knižní vazby si můžete vyzkoušet?

Vazeb je celá řada a liší se způsobem, jak drží listy pohromadě. Některé zvládnete za jedno odpoledne, jiné se učí celý semestr. Tady jsou ty, se kterými se u nás v kurzu potkáte nejčastěji.

Proč je japonská vazba dobrá na fotoalbum?

Japonská vazba patří mezi nejstarší a zároveň nejpřívětivější techniky. Listy se neskládají do složek, ale prošívají se skrz naskrz blízko hřbetu, takže vzniká viditelný ozdobný steh. Zvládnete ji i s jednotlivými listy, které nechcete přehýbat, a přesně proto se hodí na fotoalba a fotoknihy. Fotky nasazené na tvrdší papír zůstanou rovné a nic se nemusí lepit. Nevýhodou je, že se kniha neotevře úplně naplocho, takže není ideální na skicák.

Celý postup japonské vazby včetně rozměrů a fotek najdete v našem návodu na výrobu fotoknihy technikou japonské vazby.

Co je koptská vazba a proč se jí přezdívá šmodrchání?

Koptská vazba pochází z Egypta a je jednou z nejstarších šitých vazeb vůbec. Složky se řetízkovým stehem spojují přímo k sobě a rovnou i k deskám, takže hřbet zůstává přiznaný a nikde se neschovává pod plátnem. Vypadá to křehce, ale drží to výborně. Hlavní výhoda je, že se kniha otevře úplně naplocho, což ocení každý, kdo chce do zápisníku kreslit nebo psát přes celou dvoustranu.

V ateliéru jí knihaři říkají šmodrchání, protože prvních pár centimetrů řetízku vypadá jako beznadějné klubko. Pak se to zlomí a jde to samo.

Jak vypadá klasická šitá vazba s pevnými deskami?

Klasická vazba je páteř celého řemesla. Blok se šije na tkanice nebo motouzy, hřbet se zaklíží a zakulatí, přidá se kapitálek a teprve potom se blok zavěsí do desek ze dvoumilimetrové lepenky. Je to nejnáročnější technika z celého kurzu a taky ta nejužitečnější. Kdo ji zvládne, poradí si potom s téměř jakoukoli knihou, včetně opravy té staré rozpadlé z půdy.

U nás je klasická vazba tou pravou zkouškou semestru. Právě na ní se pozná, jestli sedí směr vláken papíru, jestli je nit dotažená a jestli má člověk trpělivost.

Kdy si vystačíte s brožurou a měkkou lepenou vazbou?

Brožura je nejrychlejší cesta k vlastní knize. Složky se prošijí jednoduchým stehem a obálka se přilepí na hřbet. Vzniknou z ní poznámkové bloky, skicáky, zpěvníky nebo malé autorské knihy k rozdání. 

Měkká lepená vazba se hodí na věci, které nemusí vydržet generace. Listy se v hřbetu naruší a slepí disperzním lepidlem. Rychlé, levné, ale méně trvanlivé. Zato je to skvělý začátek, na kterém pochopíte, jak se kniha chová.

Co umí flexibilní vazba bez hřbetníku?

Flexibilní vazba stojí někde mezi brožurou a klasikou. Blok se prošije, ale hřbet se nevyztužuje pevným hřbetníkem, takže se kniha ohýbá a příjemně sedne do ruky. Používala se historicky na cestovní zápisníky a účetní knihy a dodnes je oblíbená u deníků a herbářů. Desky bývají z tenčí lepenky nebo z kůže a často se zavazují na tkanici. Na náročnost je to střední cesta, kterou zvládnete zhruba po druhé nebo třetí knize.

Co budete k vázání knih potřebovat?

Základní výbava se vejde do jedné krabice od bot.

• Knihařský papír 90 až 120 g/m² na listy, protože tenčí papír nedrží tvar a silnější se špatně skládá.
• Knihařská kost, kterou protahujete přehyby, aby byly ostré a nelámaly se.
• Šídlo na předpíchání vpichů, aby jehla nešla úplně mimo zamýšlený směr.
• Lněná nit povoskovaná včelím voskem, protože vosk nit zpevní a zabrání jí zamotat se.

Lepenka 1-2,4 mm na desky a disperzní lepidlo, které nedeformuje papír tolik jako klasické kancelářské.

Podrobný seznam materiálu i s gramážemi jsme sepsali v článku o tom, co vás čeká v první hodině kurzu knižní vazby. V kurzu máte většinu materiálu v ceně, takže si na první lekci nemusíte kupovat nic.

Jak vzniká ručně vázaná kniha krok za krokem?

1. Najděte směr vláken. Papír má vlákna, která musí vést rovnoběžně se hřbetem. Když je otočíte, kniha se po čase zkroutí a přestane se zavírat. Proužek papíru zkuste lehce ohnout na obě strany. Ve směru vláken se ohne měkce a bez odporu.
2. Složte archy do složek. Čtyři až pět listů na jednu složku, přehyb protáhněte knihařskou kostí. Ostrý přehyb je základ všeho, co přijde potom.
3. Rozměřte a prošijte. Vpichy si přeneste podle jedné šablony na všechny složky najednou, aby vám hřbet nevyběhl. Potom šijete složku po složce a nit po každé z nich dotáhnete.
4. Zaklížte hřbet. Sešitý blok se v hřbetu potře lepidlem, zakulatí a doplní kapitálkem. Blok od té chvíle drží tvar sám.
5. Vyrobte desky. Dvě lepenky a hřbetník potáhnete plátnem, škrobovým nebo mramorovaným papírem. Přesahy zahnete dovnitř a zatřete kostí.
6. Zavěste blok do desek. Předsádky se přilepí na vnitřní stranu desek a hotová kniha jde na 24 hodin do lisu. Kouzlo a je z ní kniha, ne hromádka papíru.

Dá se opravit stará kniha, která se rozpadá?

Dá. A je to jedna z nejvděčnějších věcí, které se v kurzu naučíte. Kniha po babičce s odpadlým hřbetem, rozkousaný komiks nebo rodinná kuchařka slepená izolepou nejsou ztracené případy. Postup je vždycky podobný. Nejdřív posoudíte stav bloku, potom knihu rozeberete, sejmete staré lepidlo, poškozené listy podlepíte papírem, blok znovu prošijete a nakonec ho zavěsíte do opravených nebo nových desek.

Hranice je jednoduchá. Běžnou knihu z 20. století opravíte sami. U vzácného tisku, pergamenu nebo knihy s uměleckou hodnotou patří práce restaurátorovi, protože každý zásah je nevratný.

Jak taková oprava probíhá od posouzení stavu až po zavěšení bloku do desek, ukazujeme na čtyřech konkrétních knihách v článku Převazba a oprava starých knih.

Jaké chyby dělají začátečníci nejčastěji?

Papír ohnutý proti vláknu. Kniha se po pár týdnech začne kroutit a listy se vlní. Než začnete řezat, otestujte proužek papíru ohybem na obě strany a vlákna veďte vždy podél hřbetu.

Nedotažená nit. Blok je měkký, složky se v hřbetu rozjíždějí a listy postupně vypadávají. Po každé složce nit dotáhněte směrem podél hřbetu, ne kolmo nahoru, jinak papír proříznete.

Příliš mnoho lepidla. Lepidlo prosákne na líc, papír se zvlní a desky se vyboulí. Nanášejte tenkou vrstvu od středu ke krajům a přebytek setřete stěrkou.

Nepřesně rozměřené vpichy. Hřbet vyjde křivý a složky na sebe nesedí. Vpichy přenášejte z jedné šablony na všechny složky najednou a nikdy je neměřte znovu u každé.

Co si u nás v kurzu vyrobíte?

Za jeden semestr projdete celou cestu od jednoduché vazby po pevné desky. Vznikne kniha formátu A5 se sešitým blokem, kapitálkem, škrobovými papíry a vlastním pouzdrem. Dál fotoalbum A4, japonská vazba A5, koptská vazba a pouzdro na knihu. Závěrečná práce semestru je převazba staré knihy, kterou si přinesete z domova. Kdo už má základy, pracuje s pomocílektorky na vlastních vazbách, historických technikách nebo autorských knihách.

Podívejte se co vzniklo v naší knihařské dílně za jeden semestr.

Ručně vázané album může být dárek, na který se nezapomíná. Přesvědčila se o tom i nevěsta, které jsme takové album vyrobili.

Kdo kurz knižní vazby vede?

Kurz Ruční knižní vazba vede Mgr. Lucie Beranová. Vystudovala výtvarný obor Knižní kultura na Ústavu umění a designu ZČU v Plzni a Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě UK v Praze. Knihaření se věnuje dlouhodobě. Proč ji knihaření nepustilo, popisuje Lucie sama v pozvánce do kurzu ruční knižní vazby. Profily všech lektorů najdete na stránce lektoři.

Pojďte si svázat vlastní knihu

Nejlíp se to pochopí rukama. Přijďte do ateliéru v Jirchářích, sedněte si ke stolu s knihařskou kostí a nechte si ukázat první přehyb. Semestr začíná ve čtvrtek 24. září a scházíme se jednou za čtrnáct dní. Podrobnosti najdete na stránce kurzu ruční knižní vazby, přihlásit se můžete přes přihlášky.

Voní tu lepenka a včelí vosk a na stole leží knihařská kost. Zbývá jen položit první složku papíru. Přijďte, svážeme tu knihu spolu.

Autorka: Mgr. Zuzana Klápšťová, výtvarnice a provozovatelka Ateliéru ŠUM. Vystudovala Pedagogickou fakultu UK a ŠÚUV. Věnuje se keramice, krajkářství a arteterapii.

Odborná konzultace: Mgr. Lucie Beranová, lektorka ruční knižní vazby v Ateliéru ŠUM. Vystudovala Knižní kulturu na Ústavu umění a designu ZČU v Plzni a Informační studia a knihovnictví na FF UK v Praze. Profily lektorů: kurzyuzuzy.cz/lektori