Kámen, co chrání před upíry-pyrop

Napadá mne, že zřejmě díky své barvě. Upír si myslí, že zde byl již kolega. Teď ale již vážně.

Český granát pod drobnohledem

Je rudý, prý jako holubičí krev. Je plný tajemství, vášně a touhy. Chrání přátelství a pomáhá překonávat smutek. Dodává životní sílu, vůli, sebedůvěru a úspěch. Povzbuzuje sexualitu a pomáhá ji transformovat na vyšší sílu. Pomáhá při onemocnění pohlavních orgánů a posiluje krevní oběh. Dodává sebevědomí a otevírá srdce. Pomáhá při hojení ran, fyzických i psychických. Pomáhá udržet harmonii a klid. Je mu přiřazena planeta Mars.  Ocení jej zejména lidé ve znamení Vodnáře, Berana, Štíra, Lva a Kozoroha. Pomáhá i jako talisman proti negativním energiím a depresím.

Tyto všechny vlastnosti českém granátu můžete přiřadit, v míře, jakou vám dovolí váš světa názor. Určitě nic nebrání tomu, tato tvrzení vyvrátit, či potvrdit. Vždyť šperk z českého granátu najdeme snad v každé české rodině, a tak pohled na něj můžeme být velmi různorodý, tak, jak různé jsou naše duše.

Kde se vzal, tu se vzal?

Červené zbarvení je způsobeno různě velkou příměsí chromitého pigmentu. To znamená, že můžeme najít i odstíny hnědočervené, růžové nebo slabě žlutohnědé. Pyrop vzniká v různém prostředí, obyčejně však při vyšší teplotě krystalizací magmatu: Najdeme jej v kontaktních horninách, které vznikaly při styku vyvřelin s jiným typem horniny, najdeme jej i v náplavech potoků a říček. Vyskytují se především v metamorfitech a pegmatitech. Ale to je spíše již už pro mineralogy. V Řečtině „pyr“ znamená oheň a „ops“ je oko. Ohnivé oko, krev zakletá v kameni.  To jsou skutečně trefné příměry, názvy pro krásný český granát.

Náš český drahý kámen v průběhu historie

Jen málokterý národ na světě se může pochlubit tím, že je nějaký drahý kámen úzce spojován s jeho identitou tak, jako je granát spojován s Českým národem. Šperky z pyropů se zdobili lidé již v 10. a 11. století, O tom něco vědí v Třebenicích. Kde byly nalezeny dvě bronzové rozety.

Další památkou, v souvislosti s kterou byli české granáty zmiňovány, je kříž Přemysla Otakara II. z dómu v Řezně (1261 – 1278), Paradoxem je, že do něj naše pyropy byly vsazeny až po jeho restaurování v roce 1695 a jediný původní granát na kříži je indický almandin.

Karbunkul- červený drahý kamen, zřejmě granát, byl zmíněn již v Legendě sv. Kateřiny, Život sv. Kateřiny z třetí čtvrtiny 14. století. Zde se v ozdobě nebeské komnaty hovoří o karbunkulu umístěném mezi jinými drahými kameny.

Z doby vlády Karla IV. žádný spis o českém granátu nebyl dochován i když byla jistě rozmachem i v tomto řemesle.

Granati Bohemici

Poprvé tento výraz- název kamene použil osobní lékař Rudolfa II Anselm Boece De Boodta- ve svém díle Gemmarum et Lapidum Historia z roku 1609. Tato doba pyropu velmi svědčila. Pyrop z českých nalezišť, hlavně z oblasti Českého středohoří nabyl vrcholného postavení. Praha se stala jedním z nejvýznamnějších evropských míst na sever od Alp, ale i centrem zpracování drahých kamenů. V této době působilo v Praze 42 zpracovatelů tohoto kamene a byly budovány brusírny. Prvním brusičem kamenů v Praze, s jehož jménem je spojeno i broušení českých granátů byl Hans Maier z Novém Městě pražském (1563 – 1571). Takže vlastně náš soused.

České granáty byly do 18. století vyváženy do i německých brusíren.

Jak ten kámen uchytit?

Zajímavý je vývoj uchycení jednotlivých zrnek granátu. Jeho postupné zjednodušení vedlo k rozkvětu šperků z českého granátu. Nejprve se našíval na kroje a tak šňůrová technika byla přirozeným vyústěním tohoto zpracování. Představte si ji jako navlečené korálky-granátky. Pak obrubová, kdy se lůžko uchytilo ke šperku. Pokročilejší metodou byla metoda nýtková. Tu si představte jako kovovou mřížku s nýtky. které se daly jednoduše ohnout ke kameni. Právě tato technika vedla k onomu rozkvětu šperkařství u nás a k výrobě šperků z českého granátu. Tato metoda se používá dodnes. Další metoda je zrnková (drátky připájené k podkladu, které kámen obepnou jako háčky. Kámen se opticky zvětší). Nebo třeba krajková. Pyrop se uchycoval nejprve do tombaku-slitiny mědi, později do stříbra a zlata.

Dále o drahých kamenech

Tento článek, je prvním ze série článků „O drahých kamenech„. Vznikl z prosté zvídavosti návštěvníků našich výtvarných kurzů.  V kurzech designového šperku a cínovaného šperku s drahými kameny pracujeme, a tak si  na drahé kameny trošku posvítime. Speciálně pyrop, má tedy pod světlem krásnou rudou barvu.

Část textu je inspirována diplomovou prací lektora designového kovového šperku Karla.  Fotka surových českých granátů je od lektora cínovaného šperku Jirky, prostě si je nasbíral.

A další fotky?

Vždyť jsem psala, že granátové šperky jsou skoro v každé české rodině. Děkujeme vybraným návštěvnicím kurzů, které myslí na svoji první čakru, či na svoji krásu a přišly ozdobeny tímto kamenem. Prostě jsme si je vyfotili.

Zdroj obrázků: vlastní foto sbírka.