Diamanty- slzy bohů

Další povídání o drahých kamenech bude o diamantech. Možná díky jejich představení ze všech stran pochopíte, proč se těší takové oblibě dam. Je kamenem měsíce dubna a znamení v něm zrozených.

Ve starém Římě a Řecku se lidé domnívali, že diamanty jsou slzy bohů a úlomky padajících hvězd. Dokonce z nich byly prý zhotoveny hroty šípů boha Amora.

Jiskrný pohled indických soch a nezničitelný bojovník

Ve starověké Indii byl diamant vkládán do očí soch a čile se s ním obchodovalo. Ve starověku se věřilo, že diamant svého nositele ochrání před nebezpečím.  Vznešení vojevůdci a králové vyráželi do bitev se zbrojí zdobenou diamanty. Vždyť řecké označení diamantu je Adamas a znamená nezničitelný.

Diamant léčitelem

Je považován za univerzální talisman na ochranu proti jedům a nemocem. Léčí chronické zdravotní potíže nebo bolesti. Stimuluje nervový systém, míchu a mozek. Používá se při vysokých horečkách. Diamant má silnou a čistou energii. Posílí naše tělo po fyzické i duchovní stránce. Pomůže při oslabeni těla i při duševním vyčerpaní. To vše a mnohé další se můžeme o účincích diamantu dočíst.

4 C, co to je?

Nedivme se tedy, že je nazýván králem drahokamů. Je nejtvrdším nerostem na Zemi. Je tedy desátým z Mohrsovy stupnice (Mohsova stupnice představuje schopnost jednoho materiálu rýt do druhého). Má dokonalou štěpnost a krystalickou krychlovou soustavu. Kvalitu a cenu určujeme podle tzv. 4C – clarity-čistota, colour-barva, cut-výbrus a carat- váha. Váha diamantu se uvádí v karátech.

Není výbrus jako výbrus

Kámen se opracovává se broušením,. Jako brousící nástroj slouží jiný diamant. Nejběžnějším brusem pak bývá briliant, při broušení ztrácí kámen přes polovinu původní hmotnosti. Kromě šperkařství se z diamantů vyrábějí řezné, vrtné a brusné nástroje, prášky a pasty. Pro tento účel se využívají diamanty pro šperkařství bezcenné (špatná barva, špatná čistota), diamantový prach a průmyslově vyráběné diamanty. Díky extrémním fyzikálním vlastnostem se diamanty používají také pro řadu speciálních elektronických součástek a v laboratorním výzkumu.

Jak diamant vzniká?

Může vzniknout jen za extrémních podmínek, pod výjimečně vysokým tlakem (asi 70 000 kg/cm2) a za vysoké teploty (asi 1300º C). Vzácné diamanty jsou tvořeny jediným prvkem, uhlíkem, který má v diamantu krystalickou formu, vzniklou právě výše zmíněným vysokým tlakem a teplotou. Tyto podmínky pro vznik diamantů jsou pouze v činných sopkách cca 130-200 km pod zemí. Odtud pak diamanty putují ve vulkanické hornině nad zemskou kůru. Většina se nachází ve vulkanických horninách kimberlitu a lamproitu, přímo v komínech vyhaslých sopek. Těží se povrchovou nebo hlubinnou těžbou. Na jeden karát diamantu (0,20 gramu) je potřeba v průměru vytěžit asi 250 tun horniny. Část diamantů, které se uvolnily erozí a dostaly se do řek nebo do moře, se dá vytěžit mnohem méně komplikovaným způsobem.

Lze diamant jen tak nalézt?

K nejstarším nalezištím diamantů patří Indie, která se může chlubit nálezy většiny historických diamantů, které dodnes můžeme obdivovat ve světových muzeích nebo jako součást korunovačních klenotů.  Indie byla do 18.století jediným dodavatelem diamantů. Dnes se diamanty těží na mnoha kontinentech. Největšími producenty jsou Botswana, Rusko (Sibiř), Kanada, Jihoafrická republika, Demokratická republika Kongo, Austrálie, Angola a Namibie.

Historie výbrusu

Hojně se začíná diamant používat přibližně od konce 15. století, ale první pokusy o briliantový výbrus zaznamenáváme až v 17. století pod vedením italských mistrů brusičů. V renesanci je broušen do pyramidového výbrusu – tzv. čtvercové routy, to si můžeme všimnout na mnoha renesančních špercích např. Rudolfova koruna vyrobena zlatníkem Janem Vermeyenem (dnes ji můžete obdivovat v Klenotnici vídeňského Hofburgu.

V 17. století se routový výbrus zdokonaluje do tzv. kruhové routy, jejich lesk je působivý a vynikají tak vlastnosti diamantu. Dnes se využívají pro broušení diamantů různé druhy výbrusů – briliantový, smaragdový, princess, bagetový, ascher, ale nežádanější pořád zůstává kruhový briliantový o 57 fazetách.

Nejznámější diamanty světa

Koh-i-Nor je diamant o váze 105 Karátů (původně měl 186 karátů). Má krásný routový výbrus a lehký nádech do žluta. Byl ve vlastnictví indických šáhů, později Peršanů a nakonec Paňdžábu. Po dobytí Angličany byl věnován britské královně Victorii, která byla později korunována indickou císařovnou. Traduje se, že byl tento diamant prokletý, a tak jej nesměli nosit muži, proto jej císařovna a královna Victorie nosila jako součást brože. Později byl zasazen do koruny královny Alžběty – královny matky (dne k vidění v klenotnici v Touweru.

Hope (naděje) je nádherný modro-fialový diamant o váze 45,5 karátů, pocházející opět z indických nalezišť. Tento diamant není známý tolik svým počtem karátů, jako spíš svojí historií. Do Evropy se tento diamant dostal zásluhou obchodníka Jeana – Babtista Taverniera, který jej později prodal francouzskému králi Ludvíku XIV. Ten jej nechal zasadit do Řádu Zlatého rouna. Po Velké francouzské revoluci byl kámen na nějaký čas ztracen a znovu se objevil v Londýně v roce 1812, kdy jej zakoupil bankéř Thomas Hope. Diamant vystřídal spoustu majitelů, než ho odkoupil americký klenotník Harry Winston, který ho věnoval washingtonskému muzeu.

Cullinan  je nejslavnějším a největším diamantem na světě. Byl objeven v dole Premier v jižní Africe. Tento objev byl velmi překvapující a zároveň fascinující, protože se jednalo o kámen v celkové váze 3.106 karátů. Byl nabídnut k prodeji v Londýně, ale zájem o něj nebyl veliký. V roce 1907 jej koupila Transvalsská vláda a věnovala jej králi Edvardovi VII. Ten ho nechal v Amsterdamu rozdělit na celkem 9 menších diamantů, přičemž dva z nich tvoří součást britských korunovačních klenotů. Z toho největší diamant kapkovitého brusu o celkové váze 530 karátů je vsazen do korunovačního žezla, druhý největší diamant o váze 317 karátů zdobí Státní imperiální korunu britských králů.

Jak koupit kvalitní diamant

Tak to je nejčastější dotaz zákazníka. Vyplatí se nákup jak kamene, tak šperku konzultovat. Zde poradí zkušení klenotníci nebo soudní znalci v oboru drahé kameny. Ti jsou schopni vlastnosti kamene díky různým přístrojům zjistit.

Na co se zaměřit při koupi diamantu

Ať už bude váš diamant investiční kámen, nebo zamýšlíte kamenem ozdobit šperk, je důležité neopomenout několik věcí:

1. Má-li kámen, který kupujete samostatně nebo ve šperku certifikát pravosti. Je to vlastně takový rodný list. Ten je důležitý proto, že jsou na něm zaznamenány veškeré informace o kameni. Mezi nejznámější certifikáty patří ty z těchto světových laboratoří – GIA, EGL IGI, ČGL
2. Jaké má kámen vlastnosti podle 4 C

Certifikát pravosti ale není vůbec zárukou toho, že se jedná o kvalitní kámen. No a tady právě potřebujete ti radu.

Náhražky diamantu

V poslední době se začal diamant nahrazovat jinými náhražkami. Mezi nejkvalitnější náhražky diamantu patří tzv. Moissanite, který má podobné vlastnosti jako diamant, ale cena je podstatně nižší. Proto existuje společně s testerem diamantů i tester moissanitů, protože i zkušený klenotník má někdy problém rozeznat diamant od moissanitu. I napodobeniny diamantů jsou minerály. Jako třeba moissanit – karbid křemíku, bílý topaz, nebo kubický zirkon. Umělé diamanty se pro šperkařské a obchodní účely podle metodiky mezinárodní klenotnické organizace CIBJO rovněž řadí mezi napodobeniny, i když se fyzikálně a chemicky jedná o diamanty

Dobrá rada závěrem

Pokud se rozhodnete nakupovat diamant, přijďte se k nám do Ateliéru ŠUM poradit a prokonzultovat nákup s lektorem šperku. Dostanete nezávislou radu.

No a pak si kámen rovnou můžete do vlastnoručně vyrobeného šperku zasadit, nebo o zasazení požádat odborníka. V kurzu designového špeku vám lektor pomůže. Takovému zásnubnímu prstenu se neodolává:), je to překvapení pro milou.

“Diamant je nejen nejcennějším drahým kamenem, ale i nejhodnotnější věcí na tomto světě.”  Dí Plinius v 1 století.

No nevíme, známe i jiné hodnoty.

Zuzana a Karel

.