Tiffany vitráž Praha, Ateliér ŠUM

Zase do toho jdeme

Po nějakém čase se ozvala ČT pořad Polopatě a tak se stalo, že je u nás na návštěvě kamera. není to ta malá, co používáme pro točení online kurzů, je to pořádná kamera.

Je to kamera, co budí respekt :).

Jsem s ní sama, i když v místnosti jsou ještě kromě nás dvou tři veledůležití lidé.

Ti lidé mě trpělivě opravují a shovívavě se usmívají. Já pracuji na svícínku technikou Tiffany vitráží a k tomu povídám a povídám. No a za dvě, tři hodinky máme natočeno.

Jak se dělá Tiffany vitráž, dnes pouze pro vás

Klasická vitráž kontra Tiffany vitráž

Klasickou vitráž můžeme vidět hlavně v gotických kostelích, kde zdobí okna. Používala se však i na zámcích a později i v oknech bohatých měšťanů.

Tato středověká technika vycházela z tehdejších technologických možností. Kdy skláři nedokázali vyrobit velké tabule plochého skla. Ploché sklo tedy vyráběly roztavením foukaného skla a jeho dalším rozříznutím, nebo roztáčením. Vzniklé komponenty pak spojovali olověnými profily. Celá vitráž se pak umístila do vyzděného otvoru, nebo do olověného rámu. Postupně s rozvojem průmyslu se pak ploché sklo rozšířilo i na méně honosné stavby.

Klasická vitráž je ovšem dost masivní, a to vadilo jednomu mladému muži na přelomu 19 a 20 století. Louis Tiffany se vrátil z Evropy do New Yorku, kde pracoval se sklem. Začal používat místo olověných profilů měděný plech, který ohýbal a sklo do něj lepil včelím voskem, vše pak spojil cínovou pájkou. Zpočátku pracoval v ploše, tak jako u klasické vitráže, ale postup času vytvářel i trojrozměrné vitráže a především pak lampy. Tak se zrodila Tiffany vitráž.