Před časem mne oslovila jedna mladá slečna, zda u nás v Ateliéru ŠUM může vykonat svoji třítýdenní praxi. Nebudu skrývat, že se slečnou tak trochu známe. Zřejmě proto se náš Ateliér ŠUM ocitl v jejím zorném poli. Chodila k nám do kurzů nějakou dobu před tím, než začala studovat na SŠUP. Zpočátku jsem trochu váhala, zda náš ateliér je pro tuto praxi vhodný. Nakonec zvítězila moje zvědavost, kam se posunula její dětská tvořivost, výtvarné cítění a vyjadřování.
Tři týdny praxe práce
Je to slovní hříčka, ale i my jsme si opravdu hrály. Mým cílem bylo ukázat, jakým způsobem náš Ateliér ŠUM běží. Co je třeba zařídit, připravit, uklidit před tím, než do našich prostor na Praze 1 přijdou lidé, kteří zde hledají výuku výtvarných oborů i relaxaci. A tak tady v jednom dni tedy naše praktikantka držela v ruce smeták i zlatnickou pilku. V dalším dni mocnými údery tvarovala keramickou hlínu a jasně mířenými jemnými údery ťukala do klávesnice počítače slova, kterými by přiblížila průběh praxe a představila náš Ateliér zevnitř. V dalším dni brala do ruky diamantový nožík k řezání skla, které před tím vybrala ve specializovaném obchodě, aby tak mohli činit i návštěvníci kurzů.
Výměna rolí
Ve výukovém kurzu pro dospělé mlčela a bedlivě poslouchala lektora a v dětském kurzu byla sama průvodkyní. Vždyť to tu znala, jen role se pro ni proměnila. Už nebyla tím malým dítětem, kterých sem chodí s rodiči nepočítaně. Jen pár z nich má ambice pokračovat ve studiu výtvarného umění na střední či vysoké škole. To ale nevadí. Důležité jsou tvořivé chvíle rozvíjející dětskou fantazii. Nebyla ani klasickým dospělým návštěvníkem, který u nás hledá tvořivé chvíle napomáhající regeneraci prací unaveného mozku. Její role se měnila. A děti jako tato praktikantka? To jsou jen třešničky na našem dortíku. Ale dortík může chutnat i bez třešniček. To jen pro uklidnění těch, kteří návštěvu kurzu neberou studijně úplně vážně. Tedy berou ji jako relaxaci.
Co na praxi říká studentka SUPŠ t.č. naše praktikantka?
„Na praxi v ateliéru ŠUM jsem měla možnost vyzkoušet si, co ateliér nabízí, například kurz šperku, kde jsem trénovala zručnost a hlavně trpělivost při pilování měděné destičky. Linoryt a suchá jehla byly rovněž působivé, zaujalo mě tisknutí na tričko s pomocí válečku, což jsem nikdy předtím nedělala a výsledek mě potěšil. Kurz knižní vazby byl snad nejzajímavější, vyzkoušela jsem si techniku japonské vazby a pod odborným vedením jsem si vyrobila zápisník, i když se mi při tom málem zamotaly ruce. Kurz keramiky byl příjemný a množství nápadů a inspirace byla všude kolem. Když jste si netroufli na 3D zvířátka, mohli jste si vyrobit třeba misku. Možnost práce na hrnčířském kruhu pod vedením hrnčířů mi ukázala spoustu vychytávek na zlepšení techniky, takže jsem se postupně vypracovala od popelníku až ke svícnu. Kromě občasného zametání jsem měla možnost navštívit specializovaný obchod se sklem a podívat se i na techniku Tiffany. Vřele doporučuji výtvarné kurzy všem, co mají náladu a chuť tvořit“.
Gabriela studentka 2. ročníku SUPŠ obor užitá malba.
Gábino díky a jen upřesňuji, že smeták je pouze pro privilegované, je takovou třešničkou na dortu.
Děkujeme, že nám SŠUP půjčila svoji studentku
