Bourec morušový netušil, kolik inspirace svým zakuklením přinese.
Již dlouho maluji na hedvábí a baví mne vymýšlet a zkoumat techniky zdobení této tkaniny,na jejímž počátku byl nevzhledný noční motýl. Často se mi na jednom hedvábném šátku objeví několik technik najednou. Materiál si začíná dělat co chce a já jen naslouchám. Fantazíruji, mám to ráda.
Dnes tedy malba na hedvábí, batika na hedvábí zvaná šibori.
Chcete vědět, jak to funguje?
Jednoho dne jsem totiž měla dost uhlazených tvarů s ostrou linkou. Při jednom batikování hedvábí se stalo, že jsem začala kombinovat techniku šinory a malbu na hedvábí. Moje fantazie se utrhla ze řetězu a začala v batikovaném hedvábí hledat všemožné tvary i netvary. Až to zkusíte, zjistíte. Že….Je to o mnoho zábavnější. Na počátku této hry nevíte, co vaše ruce a vaše představy na hedvábném šátku vytvoří. Dívíte se sami sobě, nic neplánujete, jen posloucháte materiál a hru barev.
Chcete si také hrát?
Šibori, co se skrývá za tímto slovem. Jde o starou japonskou techniku vázání a mačkání hedvábí a jeho následné barvení v barvící lázni. Něco jako naše vázáná batika, jen si o něco více pomáháme kompaktními tvary, které přivazujeme k hedvábí.
Jak na ni? Na tu šibori?
Najděte si například víčka od zavařovacích sklenic, kamínky, obdélníková dřívka, mušle. Zkrátka na co narazíte. Problém je, že to musí být v páru. Pak hedvábí složte do menších obdélníkových , či čtvercových tvarů . Vezměte třeba dvě víčka od zavařovaček a udělejte hedvábný sendvič. Pokud bych jej pomyslně rozřízla, objeví se vrstva víčka,vrstva hedvábí a opět vrstva víčka. Sendvič pěkně pevně svažte provázkem. Třeba čalounickým, nebo nějakým pevným. Takto můžete vytvářet různé sendviče s použitím všem možných materiálů, jen prostřední vrstva bude poněkud fádní. No zase to hedvábí. A ze sendviče je uzlík. Takto svázané uzlíky vhoďte do barvící lázně. Použijte sypkou, nebo tekutou barvu na batikování hedvábí nebo vlny. Nikoli na bavlnu. Postupujte pěkně podle příbalového letáku. Ještě než uzlík rozvážete,musíte jej po vymáchání v čisté vodě ještě fixovat. Na to si kupte fixační prostředek. Opět vymáchejte v čisté vodě. A teprve teď uzlík rozvažte. V tuto chvíli uvidíte, co dokáží kulatá víčka od zavařovacích sklenic, kamínky, mušle, dřívka válečky….Teď hedvábí nechte uschnout. Již začíná pracovat naše fantazie. Je to stejné, jako když ležíte na trávě a koukáte se do mraků. Před očima se vám zjevuje nebeské divadlo, princ se mění v draka, pes chvíli sedí a pak se mění v Aladina….
Hedvábí barvené technikou šibori je vaše nebe. Otáčejte hedvábným šátkem na všechny strany, až se vaše oči zastaví na nějakém tvaru a ten pak využijte v malbě na hedvábí.
Tak a teď malba na hedvábí.
Co si máte připravit na ni?
Barvy na hedvábí. K malbě na hedvábí se používají jiné barvy než na batiku šibori. Jsou tekuté. V malých lahvičkách. Pokud nejsou krycí, jsou po nanesení na hedvábí pěkné měkké. Krycí barvy na hedvábí jako je bílá a barvy s kovovým efektem se musí používat obezřetně. Pokud by tomu tak nebylo, měli bychom místo splývavého hedvábí tvrdý krunýř. Barvy krycí i transparentní tohoto typu se po nanesení na hedvábí rozpíjejí. Pokud tomu chcete zamezit, musíte použít tzv guttu, což je konturovací barva. Ta je balena v tubičkách s dlouhým úzkým zobáčkem- aplikátorem a ten vám umožní kresbu kontur.Tedy linek, které se nerozpíjejí. Musíte ovšem dbát na to, aby linky kontury byly všude nepřerušované. Pokud by tomu tak nebylo, unikla by vám barva, kterou budete vyplňovat tvary tvořené konturou mimo a rozpila by se do okolí. Gutty se prodávají ve všech možných barvách a existuje i transparentní. S těmito dvěma druhy barev vystačíte.
Jaký materiál ještě potřebujete?
Pokud se však do malby pustíte více, určitě využijete třeba…..
Aakvarelový základ.
Tato tekutina se nanáší na suché hedvábí, nechá se uschnout a po té se na něj může malovat tekutými barvami na hedvábí bez kontur. Akvarelový základ zamezí barvám v rozpíjení.
Sůl.
Stačí obyčejná kuchyňská. Prodává se i sůl přimo na hedvábí s většímo krystaly. Krystaly soli dokáží do sebe přijmut barvu a vytváří tak na hedvábí zajímavé mramorování. Sůl musíte nasypat na mokré barvy a pak ji nechat působit až do usušení hedvábí.
Líh.
Vatová tyčinka namočená v lihu dovede udělat s hedvábím pěkné kousky. Hedvádné barvy účinkem lihu zesvětlá. Touto tyčinkou se mohou vytvářet různé tušené tvary. Líh dodá malbě na hedvábí zrnko tajúplnosti.
Fén.
Horký vzduch jednak při rychlém použití zamezí rozpíjení barev a „druhak“ vytváří, tím jak barva překotně zasychá , jakoby tmavší a světleší plochy, stíny, těsně vedle sebe.
Tohle si opravdu přečtěte.
Na závěr jedno docela důležité sdělení. Barvy, kterými malujeme na hedvábí, se musí rozněž fixovat. Pokud je nezafixujete, po vyprání bude hedvábí bez vašeho výtvarného zásahu. Takže pokud se vám vaše výtvarné kreace opravdu nelíbí, prostě hedvábí vyperte a můžete začít znovu. Tento proces doporučuji neurychlit. I tady platí ráno moudřejší večera.
Jste-li s výsledkem spokojeni, pak se chopte žehličky, dejte si kafíčko a nohy nahoru a žehlete a žehlete, pokud to kafe nedopijete. Jedině tak zamezíte tomu, že vaše dílo zůstane zachováno pro další generace.
Možná vás udiví, že na takto nově zpracovaném hedvábí vzniká náboj statické elektřiny. Bude vám trochu komplokovat život. Toho se zbavíte jemným orosením hedvábí, či přejetím hedvábí kolem kovové tyče. Poněkud zvláštní závěr článku o malbě na hedvábí, že.
Víte co má společného liška s bourcem morušovým?
Důkaz o přítomnosti statické elektřiny. Ta vzniká třením liščího ocasu o ebonitovou tyč, nebo malbou na hedvábí, jejíž zákonitosti jsem popsala v tomto článku o zajímavých výtvarných technikách.
Chcete vyzkoušet malbu na hedvábí?
Přijďte k nám do Ateliéru ŠUM. nabijeme vás v některé z našich výtvarných dílen.
